Tak si teda představ, že než tě pustěj na hrad, vojede tě policajt. Ne, že by šel na věc hned, napřed slušně pozdraví, čumí na tebe a pak řekne, aby sis odložila, ukáže jako na kabelku, vytáhneš ty krámy, co v ní máš, klíče, mobil, peněženku, prezervativy, kapesníčky, šminky, zkrátka všechno to vysypeš na takovej stolek, von na to čumí, pak zas na tebe, ta pauza je ňáko moc dlouhá, tak se zeptám, jak to chceš, brouku, je z toho ňákej zaraženej, kývne hlavou a ukáže, abych rozpažila, tak teda rozpažím a čekám, čekám a furt nic, nic z toho neleze, zavřu oči, abych neviděla, jak má zpocený čelo, a zas nic, tak ty voči votevřu a to ti povidám, že fakt jsem něco takovýho ještě nezažila jako. V ruce drží něco jako vibrátor, ale byl takovej divnej, plochej, docel velikej teda, dlouhej jak pendrek, ale pendrek to nebyl, a vojíždí mě tím napřed kolem ramen, přes kozy, přes břicho, pak se natáhne dozadu jede kolem zad, pak nohy vzadu a taky vpředu, zkrátka poctivě mě vojel celou od hlavy k patě. Co mě ale dostalo, že se mě za celou tu dobu ani nedotknul. Co ti budu povídat, byla jsem z toho celá říčná, až jsem skoro křičela.
Ale nejlepší na tom bylo, že nás tam byla celá fronta. Než jsem přišla na řadu, musela jsem ji vystát a ten policajt vojížděl úplně každýho, starý, mladý, mužský, ženský, děti sem tam teda neviděla ani jedno, ale dám krk na to, že by vojížděl i ty děti. I vozíčkáře, psy, kočky, generály, plukovníky, studentky samo sebou, Angličany, Číňany, Japonce, Vietnamce, Němce, Rusy, bral to jedno po druhém, hlava nehlava, a byl na to úplně sám.
Řeknu ti, že to byl teda extra třída úchyl. V životě by mě něco takovýho nenapadlo, vojíždět všechny národy takhle na veřejnosti.