27. října 2016
Podivný vkus, podivné záliby, podivný národ
Příspěvek k podivnému 28. říjnu 2016, nebývale oslavovanému i rozhádanému, uraženému i poníženému a v neposlední řadě kratochvilnému.
Podivné oslavy oslavující již neexistující stát s podivným hradním monstrem s podivnou dikcí a s ještě podivnějším výrazivem hlásajícím podivnou pravdu hraničící téměř s jistotou, že se rovná neméně podivné vycucané výpovědi.
Podivný národ s podivným vkusem zvolil si tuto podivnou figuru, chrlící vtipnou kaši po svých příznivcích i nepříznivcích. Vycucané výpovědi pleskají sebou jako kus hovězího tu o tvář, tu o zem, s hlavou na stranu v důstojné pozici rozkydnutého kravského lejna. Ti s podivnými zálibami to hltavě pojídají, jiní s podivným žaludkem se dáví. Takto otráveni vesele se oddávají podivným oslavám neexistujícího státu, radostně křepčící, že zas vykynuly podivné psí kusy nejen hradního kašpárka.
Radostně rozčílení odpůrci ušlechtile hlásají věčné pravdy slovy vzletnými i vzrušenými, zatímco víno, papaláši a zpěv se dělí na zbabělce a hrdiny, aspoň na chvilku. A zatímco takto vesele všichni tito veřejně exhibují ať tak či onak, podivný národ s chutí konzumuje předkládanou veřejnou pastvu.
Pan Herman jako člen vlády schvaluje zákony oklešťující svobodu tohoto podivného národa, jinak by v té vládě neseděl. Má teď plná ústa. Pan Jurečka přihrál svému kolegovi miliardový řepkový kšeft zajisté z humanitárních pohnutek, teď je pln velkolepých státotvorných prohlášení. Pan Gazdík je náhle z kouta oprášenou nevěstou, je prý na prodej.
A co na to Babiš? Řehtá se té opičárně jak kůň!
Jan Pavlík
Vždycky se najde nějaký Hamáček
Chtěl jsem napsat odpovídající výraz, jenomže ono by to v titulku článku asi neprošlo, tak si musím vystačit s nepříliš poetickou metaforou.
Jan Pavlík
Bohorodičko, vyžeň Putina
zaznělo v chrámu Krista Spasitele v Moskvě v roce 2012 před prezidentskými volbami v podání dívčí punkové skupiny Pussy Riot.
Jan Pavlík
Teror ve Sněmovně
Netrpím masochismem, proto také nesleduji hodinové výstupy opozičních poslanců zejména z SPD ve Sněmovně. Nemám na to čas, ani to na rozdíl od ostatních poslanců a novinářů, případně dalších zainteresovaných, dělat nemusím.
Jan Pavlík
Kam s vakcínami?
Jednoho dne se před branami Lánského zámku objevily nákladní vozy velmi podobné těm, které převážely humanitární pomoc přes hranice Ukrajiny v době, kdy ruští vojáci trávili v příslušné části Ukrajiny dobrovolně dovolenou.
Jan Pavlík
Láska k nouzovému stavu je nezničitelná
Dnes o půlnoci končí nouzový stav, jehož prodloužení ve čtvrtek 11. února sněmovna neschválila. A hned bezprostředně navazuje další nouzový stav, nově vyhlášený, kterým vláda vyhověla žádosti hejtmanů,
Jan Pavlík
Nářek nad nouzovým stavem
Ach, nechte mě zemřít, ach! Zadám ještě alespoň 58 znaků a pak už mě snad ten perex přestane otravovat a propustí můj naléhavý nářek k uším všech, ke kterým se dostane.
Jan Pavlík
Po vánočním poselství pana prezidenta
Na Václavském náměstí uprostřed v podchodu působí již přes padesát let toaletářka. O svých životních zkušenostech se ráda svěřuje svým zákazníkům. I poslední projev pana prezidenta zanechal stopu...
Jan Pavlík
Zákaz nočního vycházení a kdo za to může
Soudružka vláda nám zakázala noční vycházky od 21. hodiny večerní až po 4.59 hod. ranní. Opušťák dostanou pouze ti, kteří se přepravují do zaměstnání, mají akutní potřebu navštívit zdravotnické zařízení nebo také pejskaři.
Jan Pavlík
Další Mesiáš na obzoru
Mikuláš Minář rezignoval na předsednictví spolku Milion chvilek pro demokracii a v médiích se vyjádřil, že se v nejbližší době rozhodne, zda se pustí do dalšího dobrodružství, kterým by měl být vznik nového politického
Jan Pavlík
Čekání na druhou vlnu
Kdo si počká, ten se dočká. Kdo nečeká, stejně ho to nemine a kdo čeká, vysedí vejce. Kdo si nepočká, uletí mu čas.
Jan Pavlík
Píseň o viróze
Známá jsou ohniska, odkud se šíří nákaza. Jednou je to ambasáda, kde včera znamená už předevčírem, a vlny pak bouří, posedlé bouří, nad klenoty ukryté v katedrále.
Jan Pavlík
Je kardinál Duka prezidentův Prchal?
Projevy politiků ve dnech křesťanských svátků jsou nevkusné. Tedy u nás a dvou z nich, kteří zastávají nejvyšší funkce. Hlavně proto, že papalášské móresy a křesťanské principy jsou si vzájemně nesympatické.
Jan Pavlík
Pan Prymula by měl mlčet
Všichni víme, že je budoucím nositelem vysokého vyznamenání. Řekl to sám pan prezident. A ještě řekl, že to bude překvapení. Pan budoucí laureát má jednu podivnou vlastnost. Ačkoliv je subalterním úředníkem, dostane-li prostor,
Jan Pavlík
Kdo jsme? Kam jdeme?
Vzpomněl jsem si na obraz Paula Gaugina. Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? O jeho tvorbě se píše, že měl snahu jak ve svém díle, tak v reálném životě o návrat k přírodě, k přírodě viděné primitivním a nevinným pohledem.
Jan Pavlík
Projev
Platí princip, že se nemá psát o něčem, o čem člověk nemá informace, čeho se nezúčastnil, co nečetl nebo neslyšel. Podle toho pravidla bych neměl psát o projevu pana prezidenta, neboť je pravdou, že jsem si tento zážitek nedopřál.
Jan Pavlík
Virus na obrazovce
Kdosi krásně poděkoval tomu pánovi, který tráví celý den před televizními kamerami, aby bez ustání vysvětloval svoji práci pro lidi. Jenom zapomněl dodat, nebo nezapomněl, a já jsem nedával dobrý pozor, že pro ně pracuje zadarmo.
Jan Pavlík
Bludy Jaroslava Čejky
Neotvírám blogy, u nichž je zakázána diskuse. Výjimečně jsem tuto zásadu porušil u článku "Řidičáky pro voliče nebo pro politiky?".Jaroslav Čejka v něm rozvinul téma blogu V. Valíkové, pod nímž jsem reagoval jedním příspěvkem.
Jan Pavlík
Já se tak těším!
Nemohu se dočkat novoročního projevu našeho pana premiéra. Koupil jsem si metr a hodinu od hodiny ustřihuji jeden centimetr za druhým, odpadávající jak článek tasemnice z těla hostitele. Tato názorná pomůcka mi odměřuje čas
Jan Pavlík
Údajný premiér
Celkem pravidelně slyšíme nebo čteme v mnoha médiích o údajném střetu zájmu premiéra, stejně tak i o jeho údajné spolupráci s StB. Je proto na místě pro ty, kterým je v kontextu našich hromadných sdělovacích prostředků poněkud
Jan Pavlík
Dáma s psíkem na Letenské pláni
Jakoby byl v Praze den placek. Každý měl nějakou placku, někdo na čepici, někdo na klopě, někdo na zádech s batohem, někdo v kapse. Všechny se podobaly jako vejce vejci, na bílém podkladě jakýsi červený klikyhák a dva černé
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 125
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1018x
Chodím po cestách méně prošlapaných, poněkud stranou davům.
