I když termín prokurátor měl v historii od starověkého Říma proměnlivý obsah, v našem kontextu má odpudivý odér vinou éry bolševiků.
Na základě zákona č. 64/1952 Sb., o soudech a prokuratuře, a zákona č. 65/1952 Sb., o prokuratuře, vznikl tehdy centralizovaný a monokratický aparát, který byl samostatný a nezávislý na orgánech státní moci a správy, pověřený dozorem nad zachováváním a prováděním zákonů podle taktovky ÚV KSČ, kdy byla především střežena tzv. socialistická zákonnost. Jednotnost, centralizaci a nezávislost na místních orgánech pak ještě posílil zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, který byl účinný až do roku 1993. Po tomto roce pak došlo k zásadní změně, prokuratura byla přejmenována na státní zastupitelství, vznikly okresní, krajské, vrchní a nejvyšší zastupitelství, přičemž jednotlivé stupně jsou relativně nezávislé a samostatné, vždy nejblíže vyšší stupeň má oprávnění vykonávat dozor nad nejbližším nižším stupněm.
V uplynulých několika letech státní zástupci usilovali o změnu, která měla posílit jejich nezávislost, vrchní zastupitelství měla být zrušena a posílena měla být rovněž moc nejvyššího státního zástupce, jinými slovy zpátečka k bolševické prokuratuře a centralizaci. V současné době po marném úsilí ministra spravedlnosti o prosazení této změny nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman usoudil, že změna systému ztratila na aktuálnosti. Očekávám, že po příštích parlamentních volbách v případě Babišova vítězství se tato aktuálnost vynoří znovu s mohutnou akcelerací vstříc k novým babišovským zářným zítřkům.
Hlavní náplní činnosti státních zastupitelství tkví ve stíhání osob, které spáchaly trestné činy, což je ve veřejném zájmu. Dál státní zástupci mají dbát mimo jiné o to, aby jejich postup byl v souladu se zákonem, aby byl odborný, účinný, rychlý, nestranný, aby byla respektována a chráněna lidská důstojnost, rovnost před zákonem, a aby byla chráněna lidská práva a svobody. Takto konající státní zástupci jsou bezpochyby zárukou funkčního právního státu. Věřím, že většina státních zástupců svou práci v těchto mezích vykonává.
V posledních revolučních protikorupčních letech jsme však svědky nezákonností přinejmenším tolerovaných nejvyšším státním zastupitelstvím, a to tam, kde je zvýšená poptávka po kriminalizaci ze strany veřejnosti, přičemž lovnou zvěří jsou politici. Řečeno sportovní, případně agrárnicko-agrofertskou terminologií, vznikají tyto nezákonnosti ve stájích obou vrchních zastupitelství, reprezentovaných jmény Bradáčová a Ištvan. Podrobně o nich píše rektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně, advokát Zdeněk Koudelka, který rovněž přednáší na katedře ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně v článku Zneužívání moci ve státním zastupitelství v portálu Česká justice.cz.
Jako první uvádí případ Čunek, někdejšího člena Topolánkovy vlády, kdy byl obviněn z trestných činů z doby, kdy vykonával funkci starosty Vsetína. Tehdy jeho případ na podnět policie (!) byl vrchním zastupitelstvím přikázán nezákonně v přípravném řízení státnímu zastupitelství v Přerově místo místně příslušnému vsetínskému. Dále byl proti J. Čunkovi použit nesprávný posudek a trestnímu stíhání znalce bylo zabráněno tím, že prošla promlčecí lhůta, což bylo v době po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce.
V další části popisuje Z. Koudelka kauzu krajského státního zástupce Petra Coufala, který nezákonnosti v kauze Čunek veřejně kritizoval, proto se stal objektem likvidace ze strany olomouckého vrchního zastupitelství. Možná si někdo ještě vzpomene na parkování soukromého auta P. Coufala na místě vyhrazeném pro krajské státní zastupitelství a z toho později vykonstruovaný trestný čin zneužívání moci. Mimo jiné angažmá JUDr. Milady Tomkové, která byla později nominována na ústavní soudkyni a pomstychtivého fanatika JUDr. Ivo Ištvana, z božího a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana dopuštění vrchního státního zástupce v Olomouci. Následuje popis případů, které posloužily Lence Bradáčové k mediálnímu i profesnímu vzestupu v kauze Rath a později soudce Havlína, v prvním případě místně nepříslušné, v druhém případě věcně nepříslušné státní zástupkyně.
A konečně státní puč na Úřadě vlády před třemi lety v režii místně nepříslušného prokurátora Ištvana za účinkování protikorupčního Šlachtova divadelního souboru s kolty proklatě nízko, nicméně nenabitými. Přesto s těmito rekvizitami dokázali položit vládu za údajně nezdaněné kabelky.
Vrátíme-li se k některým zásadám, jak mají postupovat státní zástupci, nemůžeme zapomenout na mediální scénu, kterou aktréři za němého souhlasu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejednou rozvířili. Byli-li stíháni (dnes víme, že nezákonně) tři tzv. rebelové z ODS, kteří se vzdali mandátu, aby prošel jakýsi vládní balíček, s kterým nesouhlasili, a byli "uplaceni" předsedou vlády jakýmisi posty, jejichž prestiž, význam ani materiální ohodnocení zdaleka nedosahovaly úrovně poslaneckého mandátu (a jimž stát musel vyplatit odškodné za nezákonnou vazbu), proč nebyly předmětem zájmu prokurátorů kolem I. Ištvana čachry s jmenováním velvyslankyně na Slovensku, proč nejsou odposlechy ve všech prostorách Parlamentu, kde se ve stranických buňkách nepochybně kují pikle a uplácí se funkcemi ostošest? Proč se tedy neměří stejným metrem pro všechny? V praxi bychom se pak snadno ocitli v situaci,kdy prokurátoři kolem pana Ištvana by vykonávali funkce zastupitelů sami. V době inkvizičních soudů, které u nás fungovaly zejména v 18. století (právo útrpné bylo zrušeno až v roce 1788) byla žalobcem, obhájcem i soudcem jedna osoba. Nemají náhodou novodobí státní zástupci (za němého souhlasu nejvyššího státního zástupce) stejnou vizi? Přičemž dřív, než by je pochytali do blázince, pozavírali by se pak s největší pravděpodobností (za němého souhlasu nejvyššího státního zástupce) sami mezi sebou za katr? Vždyť by se stejně upláceli funkcemi jako ti před nimi!
Zopakujme si: státní zástupci mají dbát o to, aby jejich postupy byly v souladu se zákonem (tedy ctít mimo jiné také místní příslušnost), aby jejich postup byl odborný (má-li pan Šlachta s panem Ištvanem málo nabito, aby za němého souhlasu nejvyššího státního zástupce nesměli vtrhnout na Úřad vlády, do Parlamentu a už vůbec ne na Hrad), účinný, rychlý (aby po třech letech se z chobotnice nevyklubalo pár nezdaněných kabelek), nestranný (má-li pan Babiš problém s Čapím hnízdem, aby nebyly nasazeny údajně od ÚOOZ odposlechy do místností, kde se kauza vyšetřuje), aby byla chráněna a respektována lidská důstojnost (aby tedy divadelní soubor R. Šlachty nepředváděl národu v přímém přenostu zatýkání a odvoz v klepetech do vazby podezřelých známých tváří, kterým se nakonec prokáže nezdaněná kabelka nebo stát jim musí vyplatit odstupné; aby do Babišovin neunikaly odposlouchané milostné a jiné scény ze soukromí politiků).
V závěru svého článku Z. Koudelka píše: "Nejnověji hodnotím jako projev zneužití moci činnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v rámci reorganizace centrálních policejních útvarů, které učinilo pokus o zastrašení demokraticky a právně legitimních představitelů státu k zabránění reorganizace policie. Přitom je dána časová i věcná souvislost činů Vrchního státního zastupitelství v Olomouci krytého nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem s aktivitami ministra financí Andreje Babiše. Možná již vedle hnutí ANO, jakožto politické divize Agrofertu, vzniká nová prokurátorská divize Agrofertu."
Dnes, bývalý šéf protikorupčního útvaru Robert Šlachta přijal nabídku na funkci náměstka ředitele Celní správy ČR, která je podřízena ministru financí A. Babišovi.Činnost Šlachty bude údajně totožná s činnosti na ÚOOZ, přičemž bude mít patrně vhled do FAÚ nebo budoucí databáze EET. To naznačuje, že není zde pouze náběh na prokurátorskou, ale také na policejní divizi Agrofertu. Konec legrace!
A na závěr názor pana Z. Koudelky z citovaného článku: "Domnívám se, že vedení státního zastupitelství nepřipustí trestní stíhání za zneužívání pravomoci státními zástupci a zamete tyto kauzy a trestní oznámení pod koberec. Je to však výzva pro Parlament, aby zasáhl proti porušování práva ve státním zastupitelství. Poslanecká sněmovna již zřídila vyšetřovací komisi, která může objasnit rozsah porušování práva Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Trestní řád by měl zavést nové instituty, které budou bránit zneužití moci státním zastupitelstvím - vyšetřující soudce, kteří by dozorovali vyšetřování trestné činnosti spáchané státními zástupci."
