Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chvála eurohujerství

30. 07. 2016 22:55:02
Jakási strana - pidistrana si nechala vyvěsit plakát v nadživotní velikosti. Říká se tomu billboard, asi aby to neznělo humpolácky. Soudím, že snad na příhodném místě, všiml jsem si ho, což v mém případě je neobvyklé.

Seděl jsem v autobuse, zatímco autobus šplhal do kopce nelichotivě nazývající se pražské obce, kdysi údajně pojmenované podle charakteristiky jejích obyvatel, kteří měli patrně zvrhlou zálibu v podřezávání hrdel. A nad tou poměrně prudce stoupající cestou stráň a na vrcholu stráně onen plakát v nadživotní velikosti jisté pidistrany, zvěstující lidem dobré vůle nabídku na vystoupení.

Vskutku neobvyklá nabídka. Většinou lidé nabízejí něco, co člověku přispěje k jeho obohacení ať materiální či jiné povahy, lze nabídnout vstup, přijetí, ale dosud jsem se nesetkal s nabídkou, která by znamenala něco postrádat, něčeho pozbýt, odněkud odejít, vystoupit. V takovém případě bych měl spíše povědomí o vyhazovu nebo o vystoupení třeba ze zmíněného autobusu z vlastní vůle. Ještě se mi nestalo, aby mi někdo nabídl, že mohu z autobusu vystoupit. Vždycky k tomu má člověk svůj vlastní důvod. Podivné od té pidistrany, trousit po světě podobné obří plakáty.

Čich pro dobré umístění nadživotně velkého plakátu zmíněná pidistrana prokázala zejména díky mému subjektivnímu pocitu, že mě ta počmáraná plocha upoutala. Ovšem nemohu se ubránit domněnce, že většina pasažérů v autobusu nehledí z okna, aby sledovala plakáty. Mají totiž v ruce malou svítící krabičku okupující jejich vědomí, a tak poutače poutají mysl jednotlivců naprázdno, neboť jedinci jsouce zaneprázdněni psaním písmenek nebo hraním všelijakých her, případně hovoříce dlouze a hlasitě prostřednictvím placaté krabičky s někým, s kým se může vykecat do sytosti, nejeví o ně jaksi zájem.

Nicméně umístění obřího plakátu má přímo, zda se, symbolický význam. Bystrý čtenář jistě hned na začátku článku pochopil, že nabídka vystoupení má za cíl získat co nejvíce lidí k takzvanému czexitu, neboli k opuštění společenství zvaného Evropská unie, motivováno nejen bruselskými byrokraty, zakazujícími naší vlasti příjemně páchnoucí syrečky, nepravé máslo nazývat máslem, nepravý rum nazývat rumem, ale také obavou, že i u nás se obnoví činnost údajně praktikovaná kdysi v obci Hrdlořezy (a není to jediná obec toho jména), avšak zmíněná činnost importovaná tentokrát ze zdevastovaných oblastí Středního východu a severní Afriky. Nabídku lze rovněž interpretovat jako výzvu k hrdinnému úprku. Utečme, dokud je čas! Obecně je přece známo, že kdo uteče, vyhraje!

Již mnozí povolaní lidé argumentovali z různých hledisek, ať politických nebo ekonomických či jiných, že aktivita naší pidistrany (nejen její) je poněkud nezodpovědný hazard a její úspěch by byl pro naši zemi katastrofou. O tom jistě bude ještě mnoho diskusí. V této souvislosti bych rád připomněl zvláště pro náš národ zajímavou skutečnost, že totiž projekt Evropské unie má svůj počátek v 15. století, kdy o vytvoření podobného společenství usiloval tehdejší český král Jiří z Poděbrad. Je také známo, že vlivem mnohých nepříznivých okolností se mu tato myšlenka prosadit nezdařila.

Jednou ze zahraničně politických iniciativ krále Jiřího byl návrh na vytvoření evropského mírového knížecího spolku, jehož cílem měla být společná obrana a mírová koexistence evropských států. O tomto návrhu jednali Antonio Marini (hlavní zpracovatel návrhu) a pan Kostka z Postupic v letech 1462 - 1464 na významných evropských dvorech uherském, polském, burgundském, francouzském a s dóžaty Benátské republiky.

Bylo již řečeno, že mise se nezdařila, nicméně návrhy Jiřího z Poděbrad byly do jisté míry realizovány v druhé polovině 20. století ve společenství zvaném Evropská unie. Například orgány knížecího spolku a současných mezinárodních organizací (nejen EU, ale také OSN) jsou takřka shodné: tehdy shromáždění delegátů, dnes valné shromáždění, tehdy rada panovníků, dnes hlav států, tehdy mezinárodní soud, dnes mezinárodní soudní dvůr, úřednický aparát tehdy i dnes. Společná obranná politika, evropské právo, rotace sídla organizace, rotace předsednictví, to vše obsahoval návrh krále českého a to jsou také znaky současné EU.

Příčin, proč se Jižímu z Poděbrad nezdařilo svůj návrh prosadit, bylo více, jednou z nich byla také skutečnost, že vnitřní opozice se snažila různými denunciacemi tyto snahy zhatit, takže v deníku panoše Jaroslava, který se účastníl Jiříkovy mise, lze nalézt poznámku o tom, že francouzští rádcové, kteří se snažili francouzského krále Ludvíka XI. od návrhu odradit, konstatovali: "...z Čech dostali hanlivé listy, že poslové jsou všichni kacíři a jiných mnoho nešlechetných věcí."

I dnes máme různé rádce, jejichž hlavním tématem je snadnější destrukce místo obtížnějšího konstruktivního přistupu bez uvážení následků takového konání. Proto máme mimo jiné i jakousi pidistranu, která instaluje na stráních a jiných místech obří plakáty v nadživotní velkosti s nabídkou vystoupit. Je tu však obrovský rozdíl mezi příslušníky oné pidistrany čítající v řádu stovek lidí, snažících se pletichařit, a mezi jedním státníkem, jakým byl český král Jiří z Poděbrad. Státníky z naší historie nemůžeme přehazovat vidlemi, mnoho jich nebylo. Měli bychom si jich proto vážit.

Autor: Jan Pavlík | sobota 30.7.2016 22:55 | karma článku: 17.18 | přečteno: 1020x

Další články blogera

Jan Pavlík

Babiš je kýč

Zdá se dost nepochopitelná skutečnost, že člověk s tolika skandály, s projevy, které ho řadí do společenského suterénu, člověk, o něhož se zajímají orgány činné v trestním řízení, lhář a podvodník, který uráží bez důkazů

15.8.2017 v 17:06 | Karma článku: 29.76 | Přečteno: 749 | Diskuse

Jan Pavlík

Jak se stal Bureš fízlem

Jako každé ráno kolem jedenácté odešel vlastním jménem Bureš (krycí jméno mu nikdo dosud nepřidělil, ostatně bylo již obsazeno) na ulici před hospodu. Neboť kde jinde se má kouřit, než před hospodou?!

3.8.2017 v 0:02 | Karma článku: 24.10 | Přečteno: 701 | Diskuse

Jan Pavlík

Syndrom lhaní

Kdo zažil období, v kterém byla naše země téměř součástí bolševického impéria zvaného SSSR, si snad pamatuje veřejnou lež jako jeden z nejvýznamnějších komunikačních prostředků. Lhalo se v masových médiích, lhali funkcionáři,

26.5.2017 v 21:58 | Karma článku: 22.46 | Přečteno: 743 | Diskuse

Jan Pavlík

Co se stát mělo a nestane se

Dnešní prohlášení premiéra Sobotky, v němž místo odvolání ministra financí Babiše z vlády ohlásil svou demisi a tím demisi celé vlády, může se zdát zdánlivě záhadné. Pan Sobotka zřetelně vyjádřil

2.5.2017 v 22:27 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 600 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Utáhne křehká Miroslava Němcová těžké váhy Babiše a Faltýnka?

Poslancům mandátového a imunitního výboru, jemuž předsedá obávaná Mirka Němcová, nestačí osmistránkové zdůvodnění policie k žádosti o vydání „čapařů“ Babiše a Faltýnka, a požadují od policie kompletní vyšetřovací spis.

18.8.2017 v 21:27 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 117 | Diskuse

Bohumír Šimek

Žijeme v divné době

Žijeme v postkomunistické době a postfaktické době. Pokusme se osvětlit, kam jsme to po Listopadu dospěli a co nás dnes tíží?

18.8.2017 v 21:02 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 161 | Diskuse

Luboš Zálom

EU nás vydává na milost islámským teroristům

Evropa se včera opět stala cílem islámského nepřátelství. A i tentokrát se mediální i politické elity snaží budit dojem, že i když se k útoku v Barceloně přihlásil Islámský stát, nemá terorismus s islámem nic společného.

18.8.2017 v 19:47 | Karma článku: 34.40 | Přečteno: 729 | Diskuse

Vít Šlechta

Podvod přímé demokracie

Již Alexis de Tocqueville v 19. století odhalil, že přímá demokracie v sobě obsahuje všechny neduhy nenáviděných despocií. A tak podobna královskému tyranu, představuje přímá demokracie ten nejhrubší způsob manipulace a totality.

18.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 560 | Diskuse

Pavel Kamas

Ať si psi štěkají, my budeme jíst psí maso. Babiš & Zaorálek s.r.o.

Původně jsem chtěl použít okřídlené přísloví o nekousajícím a štěkajícím psovi. Mám na mysli politickou garnituru. Nejen tady na blogu štěkáme, ale i komentátoři a politologové. Jsme takoví psi, které stejně politici snědí.

18.8.2017 v 16:19 | Karma článku: 9.82 | Přečteno: 401 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 910
Chodím po cestách méně prošlapaných, poněkud stranou davům.

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.