Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poprask kolem jedné pohádky

14. 01. 2016 17:12:50
To je ta pohádka napůl čtená a napůl animovaná, kterou vysílala nedávno Česká televize pro děti, neboť pohádky se většinou vysílají pro děti. Nutno dodat, že u nás se často na pohádky dívají také dospělí. Jsme už takový národ

pohádkožroutů. A ten poprask nezpůsobily děti, ale právě ti dospělí, kteří mají starost o výchovu svých dětí. Nebo možná už mají děti odrostlé a ti mají malé děti, takže ta výchovná starost je zaměřena na jejich vnučky nebo vnoučky. Je otázkou, zda ty zmíněné děti koukají společně s dospělými na pohádky v televizi, nebo zda si ti dospělí s nimi čtou pohádkové knížky. Nikdo se těch dětí, aspoň co jsem slyšel, nezeptal, zda se jim ta skandální pohádka líbila. Možná, že zatímco dospělí sledují pohádkový film v televizi, děti mají v ruce takovou tu krabičku s displejem a prsty přejíždějí po hladkém barevném povrchu.

Ta pohádka, kolem které se stal ten poprask, se octla na pranýři, a to z důvodu, že původně klasická pohádka o Sněhurce byla trošku jinak. To většinou dětem vadí, když rodiče říkají známou pohádku jinak nebo schválně vynechávají, aby to vyprávění či čtení rychleji uběhlo. Ale dospělým u této pohádky nevadilo, že byla trošku jinak, tam vadilo něco úplně jiného. Sněhurka měla bílou pleť, kterou si chránila před sluníčkem, aby ji neosypaly pihy. Ta bílá pleť by se však dala ještě překousnout, tedy to, že se jakoby za ni měla stydět (ona se však styděla za pihy od sluníčka, a proto měla stále roztáhnutý deštník, aby ji ochránil a pihy ji nepocákaly), kdyby se nakonec nesetkala s černochem, černým jak bota a nezamilovala se do něho. To už je závažný výchovný moment, přímo návod k tomu, aby holčičky pokukovaly po černoších, pak zkusily, zda si nezamažou prstík, když ho otřou o černochovu tvář a v případě, že zůstane bílý, neboli zjistí, že černoch je pravý, tak si ho vezmou za muže.

Veškerá zloba za návodnou výchovu k vdávání se za černochy se snesla nejen na Českou televizi, kdoví, kolik stížností již na ni bylo podáno a kolik jich ještě bude, ale zejména na pana herce, který pohádku četl. Je to známý pan herec, který za to čtení dostal zcela jistě zaplaceno, rozčilují se někteří. A nejspíš to bude pravda, neboť většinou herci, ale i zedníci, řidiči nebo prezidenti dostávají za svou práci zaplaceno. Ale zapomněli na to, že tu pohádku kurňa někdo taky napsal! A že ty obrázky té bílé Sněhurky a hlavně toho černocha někdo kurňa taky nakreslil! A že vlastně ten pan herec za to, co napsal a namaloval ten pan malíř, který taky píše pohádky, nemůže! A to už vůbec netuší, že ten pan malíř, který taky píše pohádky, napsal pohádku Praštěná Andula (ano, určitě tím myslel tu naši Aničku), nebo Karkulka v maskáčich a O jelenovi s kulometem. To je přece zase výchova k militarismu! A pan malíř, který taky píše pohádky, se zcela jistě směje pod vousy, jestli nějaké má, jakože nemá, protože na něj ti dospělí zapomněli a schytává to za něj hlavně pan herec.

Ale když se to vezme kolem a kolem, to pobouření je přece jenom bouře ve sklenici vody. Dospělí, zatímco sledují moderní pohádku o Sněhurce a sedmdesáti trpaslících, tak ty jejich děti a vnučky s vnoučky drží přece v ruce tu krabičku s displejem, prstíkem přejíždějí po hladké barevné ploše a koukají na porno. To je taky taková pohádka pro dospělé, jak pravil známý sexuolog.

Autor: Jan Pavlík | čtvrtek 14.1.2016 17:12 | karma článku: 20.94 | přečteno: 2263x

Další články blogera

Jan Pavlík

Babiš je kýč

Zdá se dost nepochopitelná skutečnost, že člověk s tolika skandály, s projevy, které ho řadí do společenského suterénu, člověk, o něhož se zajímají orgány činné v trestním řízení, lhář a podvodník, který uráží bez důkazů

15.8.2017 v 17:06 | Karma článku: 29.76 | Přečteno: 749 | Diskuse

Jan Pavlík

Jak se stal Bureš fízlem

Jako každé ráno kolem jedenácté odešel vlastním jménem Bureš (krycí jméno mu nikdo dosud nepřidělil, ostatně bylo již obsazeno) na ulici před hospodu. Neboť kde jinde se má kouřit, než před hospodou?!

3.8.2017 v 0:02 | Karma článku: 24.10 | Přečteno: 701 | Diskuse

Jan Pavlík

Syndrom lhaní

Kdo zažil období, v kterém byla naše země téměř součástí bolševického impéria zvaného SSSR, si snad pamatuje veřejnou lež jako jeden z nejvýznamnějších komunikačních prostředků. Lhalo se v masových médiích, lhali funkcionáři,

26.5.2017 v 21:58 | Karma článku: 22.46 | Přečteno: 743 | Diskuse

Jan Pavlík

Co se stát mělo a nestane se

Dnešní prohlášení premiéra Sobotky, v němž místo odvolání ministra financí Babiše z vlády ohlásil svou demisi a tím demisi celé vlády, může se zdát zdánlivě záhadné. Pan Sobotka zřetelně vyjádřil

2.5.2017 v 22:27 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 600 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Verbální diarea

Taky máte pocit že takzvaný informační šum přešel v ohlušující rachot? Všichni mluví a nic nesdělují, nikdo nikoho neposlouchá, a když už něco zaslechneme tak tomu stejně většinou neporozumíme-většina lidí se už ani chápat nesnaží

18.8.2017 v 19:56 | Karma článku: 6.65 | Přečteno: 159 | Diskuse

Milan Šupa

O ženách a mužích dneška a o jejich devalvaci smyslu pro mravnost

Běda tomu, z koho pohoršení pochází! Je nanejvýš smutné, že právě touto větou třeba začít, pokud se chceme vyjádřit k působení ženy současnosti.

18.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 499 | Diskuse

Martina Studzinská

Turíst? Zachvátčik?

O návštěvě naší metropole z pohledu jednoho ruského turisty. Nebo dobyvatele? Odpoví si už každý podle svého.

18.8.2017 v 14:29 | Karma článku: 16.45 | Přečteno: 623 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 744 | Diskuse

Libuse Palkova

Když vám život dá šach mat

Život je složitý a nikdo z nás neví co mu osud přinese-můžete se snažit sebevíc, plánovat, usilovat o dosažení svých cílů, vyhýbat se všem úskalím a přesto se někdy stane něco. co vám zboří celý svět...Nikdy neříkejte nikdy

18.8.2017 v 11:49 | Karma článku: 12.89 | Přečteno: 876 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 910
Chodím po cestách méně prošlapaných, poněkud stranou davům.

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.